Je mu 56, mně 34, lifestyle scéna ho přijímá ale rodina ne

Je mu 56, mně 34, jsme spolu 5 let. Vzali jsme se před třemi roky v Brně, malý obřad, nikdo z mé rodiny. Lifestyle scéna ho přijímá úplně normálně, dokonce v Praze v Karlíně je oblíbený, lidé ho mají rádi, ten 22letý věkový rozdíl tam je téma jednou za uvedení a pak konec. Moje rodina jiná věc. Bydlíme na Vinohradech, on bývalý ředitel firmy v důchodu, já marketing manažerka. Jsme bezdětní, vědomě, ani jeden nechce a oba jsme to věděli od první chvíle. Já jsem ho nikdy nepředstavila tátovi pořádně, máma ho viděla dvakrát. Bratr ho ignoruje. Vánoce trávíme buď u jeho dcery (35, je o rok starší než já, je to absurdní) nebo sami v Krkonoších. Letos jsem byla pozvána na svatbu sestřenice, on nebyl. Sestřenice řekla jen kvůli místu. Lžou. Hlavní problém. V lifestylu se cítím doma. V rodině ne. A teď ke všemu sestřenice se ptala kdy si pořídím dítě a já jí odpověděla nikdy, ona řekla aha kvůli němu? Jako že bych chtěla kdyby byl mladší. Ale já bych nechtěla nikdy. Lifestyle scéna toto chápe lépe než vlastní rodina. Není to o lifestylu. Je to o věku. Nebo o tom že lidé v normálním prostředí mě nevidí jako sebe ale jako něco se kterým je třeba něco řešit. Někdo zažil tohle. Smířili jste se. Přerušili. Nebo se to po pár letech zlepšuje.