Potkala jsem bývalého v klubu. S manželkou. A byli tam ze stejného důvodu

Sobota, klub ve Veveří v Brně, dveře se otvírají, a u baru stojí bývalý. Po osmi letech. S nějakou ženou, kterou jsem nikdy neviděla. A pozdravili se s organizátorem jako lidi, kteří jsou ‘‘v tom’’. Nejdřív jsem si myslela náhoda, možná jen na panáka. Pak si sedli k jinému páru, ta žena si sundala župan, a bylo jasné, že jsou ve scéně taky. Bývalý mě poznal o minutu později. Pokývl. Ztuhla jsem. Můj manžel neví o tomhle bývalém nic kromě toho, že byl. Chodíme tam pravidelně, a pokaždé to může nastat. Odejít dřív? Říct manželovi? Dělat, že nic? A divné — když jsem se na něj dívala, cítila jsem, že mě k němu pořád lehce táhne. I když jsem si myslela, že je z hlavy dávno pryč. Kdo se ocitl v podobné situaci — jak žít s tou znalostí?