v kuchyni v sobotu. řekla 'myslela jsem že ti to bude jedno'

sobota ráno. ona u dřezu. já u stolu s kafem. ptám se na ten včerejšek. ten chlap z toho meetupu v Karlíně. moc dlouho s ním seděla na balkóně. asi 40 minut. já vevnitř s ostatníma. ptám se proč tak dlouho. ona se otočí. drží utěrku. řekne 'myslela jsem že ti to bude jedno'. jako překvapená. ne provokativně. opravdu překvapená. já. nevím co říct. tedy ono se mi nelíbilo ale myslel jsem si že je to moje věc a že to mám zpracovat sám. dva roky děláme tohle. mladší syn má v pondělí výlet potřebuje svačinu, na to myslím. a zároveň. ona si fakt myslela že je mi to jedno. to znamená že jsem celý dva roky působil jako že ne. proto si o tom se mnou nikdy nevykládala. proto chodila na balkóny s chlapama 40 minut. já jsem to. já to dělal špatně. ne pravidla, ale to že jsem nikdy neřekl že mi to nedělá nic. taky jsem nikdy neřekl že mi to dělá. nic. takže ona vlastně. fakt nevěděla. co s tím teď. zpětně? jak začneš mluvit po dvou letech mlčení.